Vyučující nemají osnovy, co o LGBT+ tématech učit. Zároveň se obávají, že v případě konfliktů nebo stížnosti ze strany rodičů se za ně vedení školy nepostaví. A tak se v českých školách o genderu a sexualitě spíše mlčí.

Proto vzdělávací oddělení Prague Pride rozjíždí projekt Ucimolgbt.cz, který má vyučujícím pomoci zorientovat se v tématech genderové, vztahové a sexuální rozmanitosti a zařadit je citlivě do výuky. Podpořte jej a podílejte se na proměně českých škol v bezpečné místo s otevřenou a přijímající atmosférou. 

Výzkum probíhal na katedře psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a zkoumal zařazování témat souvisejících s genderem a sexualitou do školní výuky i postavení LGBT+ studujících v českých školách. Autorky výzkumu Irena Smetáčková a Kateřina Machovcová vedly skupinové i individuální rozhovory se studujícími základních, středních i vysokých škol, vyučujícími i školními psychology/žkami. Ty doplnilo ještě dotazníkové šetření mezi sedmi sty vyučujícími. 

Od vyučujícího iniciativa nepřijde

Témata související s genderovou identitou a sexuální orientací se ve školní výuce na středních školách a druhém stupni  základních škol objevují jen sporadicky. Mezi jednotlivými školami jsou velké rozdíly v tom, v jaké intenzitě a v jakém smyslu se LGBT+ otázky do hodin dostávají. Klíčová je v tomto ohledu osobnost vyučujících. Ale ani ti, kteří jsou vůči LGBT+ tématům otevření, je do výuky obvykle nepřinášejí aktivně. Spíše čekají, až je nadnesou sami studující, a pak jsou ochotni s nimi o nich diskutovat. Vyučující, kteří jsou přesvědčení, že téma do školy nepatří, se o něm zcela odmítají bavit a považují za provokaci, když ho třída při výuce zmíní. 

V učitelském dotazníku 80 % dotázaných uvedlo, že se jejich kolegové a kolegyně ve škole vyhýbají všemu, co souvisí s LGBT+ tématikou. Proč s třídou LGBT+ otázky neotevírají? Jedním z důvodů je převládající přesvědčení, že vztahová orientace a genderová identita jsou soukromé téma a do školy nepatří. V dotazníku se tak vyjádřila polovina zúčastněných vyučujících.  

LGBT+ jen jako téma kontroverzní diskuze

Vyučující také kvůli absenci rámcových vzdělávacích programů nevědí, co přesně učit, co je obecně uznávané a co už bude považováno za aktivismus a překročení kompetencí. Podle výstupů učitelského dotazníku je 33 % vyučujících přesvědčeno, že ve školství nepanuje shoda na tom, co by se mělo v souvislosti se sexualitou a LGBT+ tématy učit. 

Proto jsou vztahová orientace a genderová identita považovány za kontroverzní témata vhodná k diskuzi, ale ne k zařazení do výkladu. Diskuze je pro učitele bezpečnější, protože při ní nemusejí jednoznačně stanovit, co je a co není správné. Nastavují pouze formální hranice, například zákaz zraňujících či jinak problematických formulací. Avšak co je řečeno, to neopravují, protože nemají jasně dáno, o co se opřít. Dochází pak třeba k tomu, že v diskuzi ve třídě zaznívá obhajoba konverzních terapií, které jsou v řadě zemí již zakázány, ale dají se na internetu dohledat i hlasy kvazi-odborníků, kteří tuto barbarskou metodu propagují. 

 Vyučující mají zájem o školení

 Nejistota mezi vyučujícími je zatím vysoká. 45 % si jich dle dotazníku myslí, že jim osobně chybí dostatečné znalosti a   dovednosti komunikovat ve škole LGBT+ témata. Nejde tedy jen o chybějící znalost faktů, ale i ovládnutí dovednosti   s třídou nebo specificky s LGBT+ studujícími o těchto tématech komunikovat.
 Jen 16 % vyučujících absolvovalo nějaké školení; semináře a workshopy by uvítalo 57 %. 

 Situace není dobrá ani při přípravě budoucích pedagogů a pedagožek na vysokých školách. LGBT+ témata tam
 nejsou systematicky zařazována do výuky, a tak se ani mladí vyučující necítí být kompetentní v tom, jak téma učit ani   jak se k LGBT+ studujícím chovat. Výjimku tvoří ti, kdo se sami identifikují jako LGBT+ nebo. V tom případě mají
 ponětí o existenci LGBT+ organizací a o tom, kde vyhledávat důvěryhodné informace. Ovšem dilema zda, před kým a   jakým způsobem o své identitě ve škole hovořit, jim zůstává. 

 Strach z konfliktů je silný

 Dalšími důvody, proč se vyučující tématu vyhýbají, je neochota riskovat možné konflikty. Jen 15 % jich v dotazníku   sdělilo, že vedení školy umožňuje a podporuje začlenění LGBT+ témat do výuky a do práce se studujícími. Vyučující   tedy necítí podporu a nemohou se spolehnout na zastání v případě eventuálního konfliktu. Pokud vedení školy   vystupuje v tomto směru nejasně, není jednotný ani učitelský sbor, a tím pádem se snižuje i pocit orientace a bezpečí   samotných studujících. Duha zkrátka musí vyjít z ředitelny.