Významný nárůst diskriminace a násilí vůči lesbám, gayům, bi a trans lidem v České republice a alarmující nedůvěru LGBT+ lidí v politickou reprezentaci odhalil nedávný průzkum „Znáte svá práva?“. Provedly ho organizace Queer Geography a spolek Prague Pride ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy a slovinskou lidskoprávní organizací Legebitra. Výsledky průzkumu rovněž ukazují, že v řešení své nelehké situace se LGBT+ lidé spoléhají především na Ústavní soud.

Průzkum, který proběhl v červnu a červenci 2024, zkoumal povědomí o právech a zkušenosti s diskriminací mezi téměř 1900 LGBT+ lidmi v České republice a více jak 300 ve Slovinsku. Kontexty obou zemí jsou si v mnohém podobné, v jiných aspektech se výrazně liší – například v tom, že Slovinsko již přijalo rovné manželství. Data ze dvou zemí s podobným vývojem, ale odlišným současným stavem budou nyní podrobována bližší srovnávací analýze. 

Metodologie výzkumu byla navržena tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší rozmanitosti a inkluzivity mezi LGBT+ respondenty a respondentkami. Průzkum financovaný Evropskou unií v rámci projektu „Znejte svá práva“ odhalil řadu znepokojivých trendů, které vyžadují okamžitou pozornost a legislativní zlepšení.

1. Vysoká míra diskriminace a obtěžování: Za poslední rok uvedlo zkušenosti s diskriminací nebo obtěžováním 42 % dotazovaných. To je značný nárůst oproti minulým měřením. Ve studii „Být LGBTQ+ v Česku 2022“ to bylo 35 %, ve studii Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) „K rovnosti LGBTI je ještě dlouhá cesta“ z roku 2019 mělo tuto zkušenost 31 % dotázaných.
   
   
2. Nárůst fyzického a sexuálního násilí: Ve srovnání s předchozími lety dochází k nárůstu incidentů fyzického a sexuálního násilí. V letošním průzkumu se 23 % respondentů a respondentek svěřilo, že má tyto zkušenosti. V předchozích studiích „Být LGBTQ+ v Česku“ byla tato čísla nižší – v roce 2022 takové zkušenosti uvedlo 18 % dotázaných a ve vydání z roku 2019 to bylo jen 15 %.
   
   
3. Nízká míra hlášení incidentů: Převážná většina (90 %) incidentů diskriminace nebo násilí zůstává nenahlášena, což poukazuje na hlubokou nedůvěru v instituce.
   
   
4. Nedostatečné právní povědomí: 73 % dotazovaných sice projevilo povědomí o existenci Listiny základních práv EU, ale jen 44 % ví, kdy ji může uplatnit. To naznačuje významnou mezeru v povědomí o právní ochraně základních lidských práv v rámci Evropské unie. Listina základních práv EU poskytuje LGBT+ lidem právní ochranu proti diskriminaci na základě sexuální orientace a garantuje rovnost před zákonem ve všech členských státech a zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života. 
   
   
5. Extrémní nedůvěra v politickou reprezentaci: Dotázaní měli na škále deseti bodů ohodnotit, nakolik dle jejich mínění politická reprezentace podporuje narovnání práv LGBT+ lidí. V tomto hodnocení důvěry politici a političky dostali průměrně jen 3,5 bodů. Pouze 5 % LGBT+ lidí věří, že Parlament České republiky podporuje a zajišťuje rovnost pro LGBT+ občany a občanky. Výsledky také ukázaly, že v otázkách ochrany svých práv LGBT+ lidé nejvíce důvěřují Ústavnímu soudu (51 %).

V sobotu 12. října jsme si připomněly*i smutné výročí dvou let od tragické smrti dvou LGBT+ lidí – Juraje a Matúše, kteří byli zavražděni při teroristickém útoku v bratislavském klubu Tepláreň. Přestože došlo k této tragédii, LGBT+ lidé na Slovensku nadále čelí opakovaným útokům a narůstající nenávisti.

Podobná situace je i v České republice. V říjnu 2022 vyzvalo 24 lidskoprávních organizací, spolků a iniciativ českou vládu i parlament prostřednictvím otevřené výzvy Společně proti nenávisti, aby zabránily podobnému krveprolití a zhoršování situace LGBT+ lidí v České republice. Tato výzva zdůrazňovala, že právě politické vedení země má v rukou klíč k řešení zhoršující se bezpečnostní situace, a doporučila jednoduché legislativní změny: doplnění LGBT+ lidí mezi skupiny osob specificky chráněných před předsudečnou trestnou činností, legalizaci manželství pro všechny páry a zrušení zastaralého požadavku na kastraci trans lidí. Ani jeden z těchto návrhů zatím nebyl na politické úrovni vyřešen. Přitom podle nového průzkumu míra diskriminace a obtěžování LGBT+ lidí v České republice narůstá.

Podle průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z roku 2024 se s obtěžováním nebo nenávistnými projevy setkalo 63 % LGBT+ lidí v České republice. To je nejvyšší míra v celé EU. 

Hnutí SPD navrhlo 10. října 2024 do programu jednání Sněmovny bod „Ochrana dětí před propagací LGBT“, což odráží rétoriku a snahy o změny, včetně těch legislativních, které cílí na cenzuru LGBT+ lidí, a které se šíří ze zemí východně od nás, kde dochází k erozi demokracie a právního státu. Mezi státy, které taková legislativní opatření přijaly, patří Rusko, Maďarsko, nejnověji pak Bulharsko a Gruzie. 

Michal Pitoňák, Queer Geography:
“Studie „Znáte svá práva?“ svou metodikou vycházela z nejlepší praxe v oblasti zkoumání tzv. komunitních výběrových souborů. Vzhledem k tomu, že není možné definovat a jasně určit tzv. výběrový rámec LGBT+ populace, výběr pomocí pravděpodobnostních metod nebyl preferovaný a místo toho jsme uplatnili online výběrovou strategii, jejímž cílem bylo maximálně diverzifikovat výběrový soubor, např. co se týče genderového či geografického zastoupení. Výsledný soubor 1888 participujících z Česka považujeme za kvalitní výběrový soubor. Ačkoliv data získaná v rámci tohoto průzkumu nejsou v populačním slova smyslu „reprezentativní“, jsme přesvědčení, že se jedná o kvalitní výběr, který z kvalitativního hlediska umožňuje citlivě a relativně přesně nahlížet na potřeby a situaci této skupiny obyvatel Česka.”

Lucia Zachariášová, místopředsedkyně spolku Prague Pride a právnička iniciativy Jsme fér:
“Díky nové studii „Znáte svá práva?“ nyní máme jasný přehled o tom, jak LGBT+ lidé v České republice vnímají své postavení a s jakými problémy se potýkají. Bohužel, situace se nezlepšuje. Tři jednoduché legislativní požadavky z výzvy „Společně proti nenávisti“, která vznikla před dvěma lety, zůstávají nesplněné. Přesto jsme letos zaznamenali několik pozitivních změn. Ústavní soud zrušil nehumánní a krutou povinnost kastrace jako podmínku pro úřední změnu pohlaví, avšak stále není jasné, jak bude proces úřední změny pohlaví dále řešen. V dubnu byl schválen nový zákon o partnerství, který je výsledkem sedmileté diskuse o legalizaci manželství pro všechny páry. Přestože jsme dosáhli určitých pokroků, plná rovnoprávnost, důstojnost a přijetí jsou stále v nedohlednu. Naše práce proto musí pokračovat. LGBT+ lidé jsou zákonem stále považováni za občany druhé kategorie, a proto musíme nadále hledat efektivní způsoby, jak dosáhnout plného uznání jejich práv.”

Karel Řepa, odborný asistent Centra pro konstitucionalismus a lidská práva a Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
“Výsledky studie „Znáte svá práva?“ ukázaly na dva klíčové problémy, které oslabují snahy o efektivní ochranu základních práv LGBT+ lidí. Na jedné straně se jedná o relativně nízké povědomí o klíčových právech a procesních nástrojích jejich ochrany, ať již na úrovní domácího práva či práva EU, na druhé straně pak stojí nízká důvěra nejen v politickou reprezentaci, ale též v justici a další orgány veřejné moci, která vede k neochotě bránit svá práva právní cestou. Naprostá většina případů diskriminačního zacházení, fyzického a sexuálního násilí zůstává zcela právem nezachycena. Zároveň studie poukazuje na fakt, že ve společnosti dochází k nárůstu diskriminačního zacházení, fyzického a sexuálního násilí proti LGBT+ lidem. Vše tedy naznačuje, že k zajištění efektivní ochrany práv je nutné, aby státní orgány aktivně budovaly důvěru v očích LGBT+ lidí a aby došlo k posílení právního povědomí LGBT+ osob.” 

Petra Polanič, ředitelka vzdělávání, lidskoprávní organizace Legebitra, Slovinsko
“Průzkum „Znáte svá práva?“ poskytuje organizaci Legebitra první komplexní pohled na obavy, zkušenosti a (ne)dostatek znalostí LGBT+ lidí ve Slovinsku po přelomovém rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2022, kterým bylo dosaženo rovného manželství. Výsledky potvrzují, že dosažení klíčových milníků, jako je legalizace manželství pro všechny páry a společná adopce dětí, nesnižuje potřebu prosazování rovnoprávnosti v dalších oblastech ani neeliminuje každodenní zkušenosti s diskriminací či obtěžováním. Důvěra, kterou LGBT+ lidé vkládají do různých institucí při obhajobě a posílení svých práv, je pro nás klíčovou informací, a proto nás potěšilo, že nevládní organizace jsou na hodnotící škále poměrně vysoko. Díky pečlivému zpracování celého průzkumu jsme rovněž získali údaje potvrzující rozmanitost mezi LGBT+ lidmi, například procento LGBT+ věřících.”

Důležité zdroje:

• Výzva Společně proti nenávisti, 2022
• Rovnost LGBTIQ na rozcestí: Pokroky a výzvy, 2024, Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)
• Být LGBT+ v Česku 2022, Národní ústav duševního zdraví a Queer Geography
• Být LGBT+ v Česku 2019, Výzkum Kanceláře veřejného ochránce práv
• K rovnosti LGBTI je ještě dlouhá cesta, 2019, Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)

Projekt „Stand Up 4 Fundamental Rights of LGBTIQ People“ (č. 101143023) - Znejte svá práva je financován Evropskou unií.

Vyjádřené názory jsou pouze názory autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie nebo EACEA. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nemohou nést odpovědnost.